Great Ocean Road

Jupí. On the road. 😁

Ráno výborné kafé v kempu. Ke snídani. Vlastně jsem ještě nenapsal název kempu, tak napravuji, NRMA Portland Bay Holiday Park. Nic luxusního, ale měl jsem štěstí na atmosféru a na lidi 😁. Rozhodně stojí za přespání v něm.
Pak už mířím k jediné kolonii ptáků Gannet v Austrálii. Vyvádí teď ale mladé, je léto, a tak na ně koukám jen ze vzdálené vyhlídky. Rušit je nechci. Oni jsou tady doma. Já jen na návštěvě. Cestou potkávám klokana, taky se na ně může (ne)dívat jen přes zamknutý plot 😁.
A dnes jedu na Great Ocean Road. Vlastně v tomto případě, Cesta je cíl 😁. Zastavuji se ještě v Port Fairy, v městečku, ve kterém je hodně historických budov, historické molo a úžasná paní v infocentru, která mě vybavila mapami Great Ocean Road a cennými radami.
Něco dopředu o Great Ocean road. Je 240 km dlouhá podél jihovýchodního pobřeží Austrálie mezi městy Torquay a Allansford. Je zapsaná na seznamu australského národního dědictví. Silnici postavili vojáci, kteří se vrátili domů z války, v letech 1919 až 1932, a je věnována vojákům padlým během první světové války. A tak je oficiálně uznána největším válečným památníkem na světě. Silnice vede přes Anglesea, Lorne, Apollo Bay a Port Campbell, a je pozoruhodná výhledy na přírodní vápencové a pískovcové skalní útvary, např. Loch Ard, Grotto, London Bridge a The Twelve Apostles.
Ale už odbočuji na cestu k oceánu. A tady budu míň psát, víc se dívat kolem. Pobřeží je totiž přenádherné 😁. Jsou to místa, které určitě musíš vidět při návštěvě Austrálie. Už první výhledy mě dostaly. Skalní útvary, které si postupně oceán bere zpět. Uvádím názvy jednotlivých zastávek na této cestě, Bay of Island, Bay of Martys, Halladale point, The Grotto, London bridge - pořád bridge i když se mu už jedna část už zřítila do oceánu, a poslední dnešní zastávka je Loch Ard Gorge, a i tady se v roce 2009 už část zřítila do oceánu 😁.
Připozdívá se, jedu najít nějaký kemp blízko na přespání. Mám rád trochu pohodlí, záchod a sprchu. Zastavuji tak v kempu nedaleko 12 Apoštolů.
A tak teď sedím venku v kempu. Zvykám si zase na život venku, ne ve sterilních budovách, do uší mi fouká trochu vítr, je trochu kosa. Kousek ode mě se pasou klokani, a neloudí, nejsou to klokani kempoví. Může být něco krásnějšího? A v noci zase hledání Jižního kříže na obloze 😊.