Royal national park

Druhý odpočinkový den. 16 je jen číslo 😁

Vlastně se tento park rozkládá na území začínající u Bundeena, takže část jeho pobřežních partií mám už prošlapanou. Teď jedu vlakem a vystupuji na opačné straně této krásné přírody.
Teda ještě ráno koukám na facebook a matně si vzpomínám, že tam mám nějakou profilovou fotku a můj ksicht. Tak oboje dnes vyměním za aktuální krásy 😉.
Kdeže jsem teda začal dnešních „odpočinkových“ 16 kilometrů? Na vlakové stanici Loftus. Pořád se jedná o vlaky, na které platí Opal card 😊. Vysedám z vlaku, nádraží už je opravdu vesnické, a mezi mnou a národní přírodou je Princes Highway. Nečekej dálnici, jako u nás, tady jsou na ní občas i semafory, omezená rychlost, a hlavně úrovňové odbočování. Takže když chceš odbočit z dálnice doprava (jedeš v levém pruhu, kde nejvíc levý je ten nejpomalejší a ten vpravo vedle je ten rychlejší levý pruh). Takže odbočuješ doprava. Přejedeš do toho rychlejšího pravého levého pruhu, tam zastavíš a čekáš, až budeš moct odbočit a čekáš na mezeru v koloně do protisměru jedoucích aut. Asi šílené pro oba směry 😉. Nějak to tady funguje.
No ale stejně jsem si netroufnul přebíhat celkem 4 pruhy rychle jedoucích aut. Naštěstí si zacházím jen asi kilometr a půl a nacházím lávku nad dálnicí a dostávám se na národního parku.
Les. Vysoké stromy, eukalypty. Připomíná mi to lesy u nás, svou hustotou, porostem, až na ty eukalypty, bílé papouchy, cikády, hady a pavouky 😊. Začátek cesty je lesní pěšina, pak se dostávám na takovou širší cyklostezku a to, že se blížím opět k civilizaci, naznačuje v lese udělaný betonový chodník. Teda už starší, ale pořád betonový. Dostávám se po něm na parkoviště a z něj pak scházím na Shuterland Shire, a do Audley. Vlastně je to takové výletní místo, vede sem totiž i silnice. Les, záliv, řeka, restaurace, půjčovna lodí, spousta parkování, louky pro sport, kryté barbecue místa a našel jsem i kohoutek s vodou k doplnění láhve. Parádní místo. A plné lidí. Ale neotravuje to. Je tady dost místa.
On celý ten les, národního parku, je protkaný cestičkami i většími cestami, na kterých potkávám cyklisty. A už nejen ty baterkáře, ale i normální horáky, kde šlapeš za svoje.
Pár fotek k navození atmosféry. Většina dne v lese je o samotě, jen to Audley je trochu nacpané lidmi. Cestou zpět ještě potkávám, dnes už nefungující, tramvajovou trať, dřív vozila turisty, ale museli od konečné stanice ještě kousek popojít pěšky, něco přes kilometr, a hlavně z kopce a pak zpátky do kopce. Dnes se na místo radovánek pohodlně dostanete autem. A uvezete všechno na hezký celodenní celorodinný pobyt 😊.
Cesta zpátky na vlakovou stanici Loftus. V mapách nacházím, že nemusí dálnici přecházet kilometr a půl vzdálenou lávkou, ale můžu ji překročit na semaforech. No, ano. Semafory. Jsou pro auta a ty musíš využít toho, že je jeden směr zastavený, přeskočit do středního dělícího pruhu, je široký a zase hlídat semafor pro protijedoucí auta, kdy budou mít červenou. Semafory pro chodce tady nejsou 😉. Ale podle toho, že čteš, co jsem po návratu z výletu napsal, je jasné, že jsem dálnici přešel. A jestli mi vyjde ještě čas, ne nebudu přecházet dálnici sem a tam 😊, ale navštívím tramvajové muzeum hned u vlakové zastávky Loftus.
Celkem suprový odpočinkový den, dnes 😊.