Cradle Mountain

Konec oťukávání se 😁

Zatím jsem se s Tasmánskou přírodou jen tak oťukával. Dnes se ale projdu 😊 Jsem na severní straně národního parku Cradle Mountain – Lake St Clair National Park, kde jsem včera na jižním konci šel kousek v lese a kousek k jezeru. Dnes to bude jiné. Ale začnu hezky popořádku.
Ačkoliv je těsně před Vánocemi a spořádaný evropan tráví svůj čas úklidem sněhu, úklidem doma a nakupováním, ne tak australani. Už mají turistickou top sezónu a sehnat místo v kempu je někde docela oříšek. Teda místo s elektrikou, musím večer dobít přístroje, které mě udržují při životě ... mobil, počítač a ledničku 😊 Takže jsem jako skrblík odmítnul spát v předraženém kempu kousek od infocentra Cradle Mountain, ale paní mi po telefonu poradila levnější místo, které nakonec stálo asi šestinu. Sice bez sprchy, ale byl jsem u jezírka, a tak vyladěné toitoiky jsem ještě neviděl. Uvnitř každé květina, vůně, kobereček a úžasně čisté. V záchodu automatická klapka, takže člověk fakt viděl jen čistý záchod. Milý pan majitel, a pokud bych chtěl, můžu si v jezírku nachytat ryby. Je to divné, ale gril k tomu nenabízel 😉. Nechtěl jsem chytat, dal jsem na večeři konzervu a padnul do postele. V noci je tady kolem 5 stupňů a moje auto nemá vyhřívání. Jen tlustou peřinu 😊. Ráno paráda, vzbudilo mě až slunce a nad jezírkem se vznášela mlha. Tak tak skoro, že nenamrzala na stromech a autech 😊. Bylo 7 hodin a vyrazil jsem na snídani na parkoviště infocentra Cadle Mountain. Tímto delším úvodem jsem vlastně řekl, že jsem přijel do Cradle Mountain a přespal jsem 😊.
Navštěvuji infocentrum, pán při pohledu na mě doporučuje asi dvouhodinový okruh kolem jezera. No říkám, že mám víc času. Přece jen, sice nevěřícně, mi doporučuje delší cestu, a k té si nakonec ještě přidávám výšlap na vyhlídku. Od infocentra vozí turisty na nástupy na trasy autobusy. Jsou zdarma. Jen ukážu, že mám zakoupený Holiday Vehicle Pass – povoluje vjezd do Tasmánských národních parků a vstup max. 8 osob z jednoho auta. Teda vjezd většinou jen na parkoviště u vstupu a dál pěšky. Na tento pas dostávám celodenní lístek na autobus v Cradle Mountain a vyrážím. V autobusu je po ránu už docela dost turistů. Moje delší trasa začíná jednu zastávku před konečnou. Řidič se ptá, kdo bude vystupovat a ticho, hlásím se jen já. No, asi pán v infocentru doporučuje všem jen trasu kolem jezera, která začíná z konečné. Jsem na nástupu na výšlap a ..... teď se konečně budu věnovat výšlapu a přírodě. Paráda. Paráda. Paráda. Paráda. Paráda. Tam, kde jsou horské bažiny mají udělané lávky, pak stoupám kolem potoka, cestou vodopády až vycházím z lesa do vyšších míst, kde je už jen nízký porost, který nedává moc stínu. Tak se peču a v hlavě mi vyskakuje, jak řidič autobusu říkal, že dnes je nádherně, že tady nemají tolik tak slunečných dní. Několikrát si na něj pak vzpomenu, když nepomáhá ani přimazávání krémem 50+ a musím na sebe dát lehkou flisku s dlouhým rukávem a límcem kolem krku, abych se úplně nespálil.
Příroda cestou je opravdu fantastická, horské mokřady, tráva, jezírka, hustý les, vodopády, skály, jezera, suché stromy, výhledy, kameny, květy ... nebudu rušit dlouhým kecáním a raděj koukni na fotky. Celkem to bylo asi 11,5 km, 500m nahoru a 400m dolů, nejvyšší bod je vyhlídka Marions, 1223 mnm.